Bitva u kolína

Bitva u Kolína: Klíčový triumf Marie Terezie, který změnil mapu Evropy

Představte si horký červnový den roku 1757. Na mírně zvlněné krajině západně od Kolína se chystá střet, který zásadně ovlivní osud střední Evropy a monarchie Marie Terezie. Pruský král Fridrich II. Veliký, na vrcholu své vojenské slávy, stál proti rakouské armádě vedené dosud méně známým polním maršálkem Leopoldem Josefem Daunem. Byla to bitva, která se zapsala do dějin jako bitva u Kolína, zlomový moment v dlouhé a vyčerpávající sedmileté válce.

Proč je tato bitva tak důležitá? Protože právě zde se podařilo zvrátit zdánlivě nezadržitelnou expanzi pruského krále, který měl ambici připojit hospodářsky silné české země ke své říši. Daunův triumf nejenže zachránil Prahu před pádem, ale i celou habsburskou monarchii před fatální ztrátou. Pojďme se ponořit do detailů tohoto fascinujícího střetnutí a zjistit, co z něj dělá jeden z nejvýznamnějších milníků české historie.

Sedmiletá válka: Globální konflikt s epicentrem v Čechách

Sedmiletá válka (1756-1763) je často označována za první skutečně globální konflikt, který se odehrával nejen v Evropě, ale i v Americe a Asii. V Evropě šlo primárně o střet Pruska s habsburskou monarchií, Francií, Ruskem a Švédskem, a to o hegemonii ve střední Evropě a kontrolu nad Slezskem, které Marie Terezie v předchozích válkách ztratila. České země se staly jedním z klíčových bojišť.

Cesta k osudnému střetu u Kolína

V roce 1757 vtrhl Fridrich II. do Čech již podruhé. Po rychlém vítězství u Štěrbohol 6. května téhož roku Prusové oblehli Prahu. Situace byla kritická. Císařovna Marie Terezie se v zoufalství obrátila na polního maršálka Dauna, který se s částí armády zdržoval u Kolína. V dopise ho zapřísahala k okamžité a rozhodné akci, zbavila ho veškeré odpovědnosti za případný neúspěch a slíbila mu obrovskou odměnu za vítězství. Daun, vědom si tíhy okamžiku, úkol přijal. Jeho cílem bylo odlákat Prusy od Prahy a ideálně je porazit.

Královská pruská armáda, v přesvědčení o své neporazitelnosti, se vydala vstříc Daunovým vojskům. Fridrich II. sice dorazil ke Kolínu dříve, ale náročný pochod a horké počasí si vyžádaly odpočinek pro vojáky. To Daunovi poskytlo čas na promyšlené rozestavení svých jednotek na strategicky výhodném návrší východně od obcí Křečhoř a Kly (dnešní Vítězov). Osudný den nastal 18. června 1757.

Den, kdy se dějiny psaly: Průběh bitvy

Bitva začala až po poledni, kolem půl druhé, dělostřeleckou palbou habsburské armády. Prusové se pustili do útoku s typickou razancí a zpočátku se zdálo, že se jim podaří prolomit rakouské linie. V horké vřavě bojů, která se rozpoutala v mírně zvlněné krajině mezi obcemi Kly (Vítězov), Křečhoř, Kutlíře, Chocenice, Bříství a Břežany I., se pro habsburskou armádu kolem čtvrté odpoledne začala situace jevit jako kritická.

Prusové vytvořili hluboký klín v rakouském postavení. V tu chvíli se naplno projevilo Daunovo taktické mistrovství. Namísto paniky dokázal reorganizovat své jednotky a spustit drtivý protiútok, při kterém sehráli klíčovou roli husaři bránící obchvat pravého křídla. I když se Fridrich II. pokoušel o zoufalou ofenzívu, bylo už pozdě. Kolem páté odpoledne byla pruská armáda na ústupu a král Fridrich II. se urychleně stáhl. Bitva u Kolína skončila triumfem Marie Terezie.

Důsledky kolínského vítězství

Prohra u Kolína byla pro Fridricha II. obrovskou ranou. Byl nucen vzdát se obléhání Prahy a opustit české země, čímž se jeho sen o připojení Čech k Prusku rozplynul. Pro Marii Terezii to bylo naopak obrovské morální i strategické vítězství. Její monarchie byla zachráněna a Daun se stal národním hrdinou, který získal i nově založený Řád Marie Terezie. Bitva u Kolína potvrdila sílu habsburské armády a ukázala, že i zdánlivě neporazitelný Fridrich může být poražen. Ačkoliv válka trvala ještě dalších šest let, kolínský triumf zásadně ovlivnil její další průběh.

Živoucí odkaz: Bitva u Kolína dnes

Dnes, o více než 260 let později, připomínají vojenské události 18. června 1757 četné památky roztroušené v krajině západně od Kolína. Tato oblast se stala oblíbeným cílem pro milovníky historie, turistiky i přírody.

Po stopách historie: Turistický okruh bitvy u Kolína

Nejlepší způsob, jak se s historií bitvy seznámit, je projít si značený turistický okruh. Přinášíme vám tip na celodenní výlet, který spojuje historii s krásou české krajiny:

  1. Kolínské náměstí: Zde vaše pouť začíná. Vydejte se po žluté turistické značce.
  2. Údolí Pekelského potoka: Pod Štítary se ponoříte do malebného údolí s několika skalními výstupy. Na jeho konci, v místě zvaném V Olšoví, stával polní lazaret pro raněné z bojiště. Odtud můžete odbočit k kostelu sv. Martina v Zibohlavech, který sloužil jako hlavní shromaždiště zraněných vojáků.
  3. Radovesnice I.: Zde stojí výstavný barokní zámek, který byl po bitvě opraven hrabětem Filipem Neriou Krakovským z Kolovrat, jehož syn padl nedaleko zámku. Místo dýchá historií a osobními tragédiemi.
  4. Hořejší rybník a Radovesnický potok: Podél nich vedla klíčová obrana husarů, kteří zde statečně bránili pravé křídlo rakouské armády proti pruským jezdcům.
  5. Křečhoř: Srdce celého bojiště. U kostela Božího Těla s raně gotickými detaily vede krátká odbočka k Vítěznému památníku rakouské armády z roku 1898. Právě zde, v jeho těsné blízkosti, bitva vyvrcholila. Od pomníku se za dobrého počasí otevírá nádherný výhled na celé bojiště, a dokonce i na Krkonoše. U paty pomníku bylo v roce 2013 zřízeno ossarium, kam byly uloženy ostatky neznámých padlých vojáků, nalezené na okolních polích. Na čelní desce si všimněte reliéfu Řádu Marie Terezie, symbolu vítězství. Louky okolo pomníku jsou navíc každoročně dějištěm velkolepých rekonstrukcí bitvy!
  6. Kamhajek a vrch Bedřichov: Kamhajek je rodištěm slavného zápasníka Gustava Frištenského. Vrch Bedřichov, původně Novoveský, si své jméno získal po bitvě, jelikož se stal jedním z velitelských stanovišť krále Fridricha II. Je zde umístěn památník připomínající toto historické místo.
  7. Nový Dvůr: U kostela sv. Václava, jehož gotický původ je patrný ze zazděného okna z roku 1373, můžete svou cestu ukončit a vrátit se vlakem do Kolína nebo Prahy.
  8. Klavary a Labe: Pokud se rozhodnete pro kompletní okruh (celkem 22 km), pokračujte po žluté značce k chráněnému labskému rameni Klavary-Doleháj a k opuštěnému mlýnu Klavary, poslednímu pozůstatku zaniklé vsi. Poslední úsek podél majestátního Labe vás dovede zpět do Kolína.

Bitva u Kolína v muzeu a na bitevním poli dnes

Kromě turistiky se s historií bitvy podrobněji seznámíte v expozici Bitva u Kolína v Regionálním muzeu v Kolíně, které se nachází přímo pod věžemi chrámu sv. Bartoloměje. Muzeum nabízí detailní pohled na události roku 1757 a je skvělým doplňkem k procházce po bojišti.

Neméně významnou připomínkou je každoroční rekonstrukce bitvy u Křečhoře, která láká tisíce diváků a oživuje historii s neuvěřitelnou autentičností. Tyto akce jsou součástí rozsáhlého projektu „Válka v krajkách - bitva u Kolína', který díky evropskému grantu „Justitia et Clementia' přispívá k osvětě a rozvoji kulturního dědictví Středočeského kraje. Bitva u Kolína tak žije dál, nejen v učebnicích dějepisu, ale i v srdcích těch, kteří si její odkaz připomínají přímo na místech, kde se kdysi psaly dějiny.