Hematom: Co to je, kdy vzniká a jak s ním naložit?

Slovo hematom si sice možná spojujete s nevábnou modřinou na první pohled, jeho podstata je však mnohem komplexnější. V lékařství se jedná o odborný termín pro nahromadění krve mimo krevní oběh. Můžeme si jej představit jako jakýsi krvavý "ostrůvek" uvnitř tkání, který vzniká nejčastěji v důsledku poškození cévní stěny. Ať už jde o drobné podkožní krvácení, nebo závažnější nitrolební výron, princip je vždy stejný - krev se dostává tam, kam nemá.

Pojem hematom pochází z řeckého slova "haima", což znamená krev, a "oma", které označuje jakýkoli útvar či abnormalitu. Doslovně by se tedy dalo přeložit jako "krevní výrůstek". Z laického pohledu jej můžeme vnímat jako pokročilejší formu modřiny, krevní podlitiny či krevního výronu. Nejde však jen o estetický problém. Velikost a lokalizace hematomu určuje, zda půjde o banální záležitost, nebo o stav vyžadující lékařskou pozornost.

Kdy a proč hematom vzniká?

Hlavním spouštěčem vzniku hematomu je nejčastěji úraz. Může jít o přímý náraz, silný tlak nebo i opakované menší mechanické dráždění tkáně. Při takové události dochází k narušení integrity drobných i větších krevních cév. Krev, která se z poškozené cévy uvolní, nemá kam odtékat a začne se shromažďovat v okolní tkáni, čímž vytváří hematom.

Kromě přímého poranění se však hematomy mohou objevit i z jiných příčin:

• Chirurgické zákroky: Po operacích, zejména v hlouběji uložených tkáních, může dojít k postupnému krvácení a tvorbě hematomu.
• Krvácivé stavy: Lidé s poruchami srážlivosti krve nebo ti, kteří užívají léky na "ředění krve" (antikoagulancia), jsou k tvorbě hematomů náchylnější i při menších úrazech.
• Intenzivní fyzická zátěž: U sportovců může intenzivní trénink vést k drobným mikrotraumatům svalových vláken a následnému krvácení.
• Některá onemocnění: Vzácněji mohou hematomy souviset s cévními chorobami nebo nádory.

Velmi specifickou oblastí je hematom v těhotenství, který se může objevit například v děloze. Tento stav je vždy nutné pečlivě sledovat, protože může ovlivnit průběh těhotenství.

Typy a projevy hematomů

Hematomy se liší nejen příčinou vzniku, ale i místem, kde se objeví, a tím i svými projevy. Můžeme je rozdělit například podle lokalizace:

• Podkožní hematomy: Tyto jsou nejběžnější a představují klasickou modřinu. Krev se nahromadí pod kůží, což způsobuje její charakteristické zbarvení. Zpočátku bývá hematom červený, později přechází přes fialovou až k zelenohnědé barvě, jak se krevní pigmenty postupně rozkládají a vstřebávají. Kolem hematomu se může objevit otok a citlivost na dotek.
• Intramuskulární hematomy: Krvácení probíhá ve svalové tkáni. Tyto hematomy mohou být bolestivější a omezovat hybnost postižené končetiny. Někdy se může vytvořit tzv. ztuhlý hematom, který se hůře vstřebává a může být doprovázen zánětlivou reakcí.
• Subdurální hematomy: Jedná se o velmi vážný typ hematomu, kdy se krev hromadí mezi tvrdou plenou mozkovou (dura mater) a mozkovým parenchymem. Tyto hematomy typicky vznikají po úrazech hlavy a mohou způsobit útlak mozku, což představuje život ohrožující stav. Vyžadují okamžitou lékařskou péči a často chirurgické řešení.

Subdurální hematom je pouze jedním z nitrolebních hematomů. Dalšími typy jsou například epidurální nebo intracerebrální hematomy, které se liší přesným umístěním krvácení v rámci lebky a mozku.

Jak se hematom léčí a jak urychlit jeho vstřebání?

Přístup k léčbě hematomu se odvíjí od jeho velikosti, hloubky a umístění. Většina drobných podkožních hematomů se samovolně vstřebá během několika dnů až týdnů a nevyžaduje žádnou specifickou léčbu.

Co můžete udělat pro urychlení hojení?

• Chlazení: V akutní fázi (prvních 24-48 hodin po úrazu) pomáhá chlazení (ledování v látce, studené obklady) snížit otok a zamezit dalšímu šíření krvácení.
• Klid: Postižené oblasti dopřejte klid a vyhněte se namáhavým činnostem.
• Elevace: Pokud je to možné, zvedněte postiženou končetinu nad úroveň srdce. Tím podpoříte odtok krve a lymfy.
• Speciální přípravky: Existují volně prodejné gely nebo masti s obsahem látek jako heparin nebo arnika, které mohou podpořit vstřebávání modřin a zmírnit otok.

Kdy vyhledat lékaře?

V některých případech je návštěva lékaře nezbytná:

• Pokud se hematom objeví bez zjevné příčiny.
• Při silné a neustupující bolesti.
• Pokud hematom rychle narůstá nebo je doprovázen výrazným otokem.
• Po úrazu hlavy, i když se zdá být lehčí.
• Pokud se hematom objeví na citlivých místech, například na obličeji či v oblasti kloubů.
• Při známkách infekce (zarudnutí, horkost, hnisavý výtok).

V závažnějších případech, zejména u velkých nebo nitrolebních hematomů, je chirurgický zákrok jedinou možností. Operace spočívá v odstranění nahromaděné krve. Zpravidla se provádí v lokálním znecitlivění. Po provedení malého řezu v lebce se v místě hematomu vytvoří otvor, skrze který se krev vypustí. Často se ponechává drén pro další odvodnění krve. Celý zákrok obvykle trvá kolem půl hodiny. Po operaci je pacient hospitalizován několik dní, během kterých je drén proplachován a sledován. Po jeho odstranění a kontrolním CT vyšetření, které potvrdí uspokojivé odstranění krve, může být pacient propuštěn do domácí péče.

Rizika chirurgické léčby jsou obecně nízká, ale mohou se vyskytnout komplikace. Někdy se hematom kvůli přítomnosti přepážek zcela nevypustí a je nutná opakovaná operace. Vzácně se může objevit infekce nebo dokonce opakované vytvoření hematomu, což opět vyžaduje další zákrok. V extrémně vzácných případech může dojít k poškození mozkové tkáně.

Shrnutí

Hematom je tedy souhrnný pojem pro krevní výron mimo krevní cévy. Od běžné modřiny se odlišuje především svou velikostí, hloubkou a možnými důsledky na zdraví. Zatímco drobné povrchové hematomy jsou většinou neškodné a samy se zhojí, ty hlubší či nitrolební vyžadují profesionální lékařskou péči, v některých případech i chirurgické řešení.